---

Ahoj, tak hlásím návrat z dalšího (pro mě velkého) výletu *tup*

a bylo to parádní, projeli jsme opravdu krásné Norsko a škar... nebo rozporuplné Rusko...

Sice to nebylo offroad (jen místy, když stavěli silnice, nebo jsme hledali místo na přespání ;) ), ale dám to sem.
Podařilo se nám zase vyřídit 3 týdny volna a říkal jsem si kam vyrazit. Hlavním cílem bylo Norsko, jižní část kde je toho hodně a Lofoty a potom podle počasí Nordkapp (tam jsem už byl, tak jsem na něm netrval, ale Romča se tam chtěla podívat). No a zpátky jsem si říkal, že než Finsko (které je krásné, ale jel jsem přes něj už), že bych se rád poprvé podíval do Ruska. Takový byl plán předem. Takže jsme předem ještě vyřidili víza.

Konečně přišel den D. Ještě jsem se rozhodoval ohledně směru, ale předpověď pro Norsko byla na první týden dobrá, nechtěl jsem riskovat, tak jsme jeli nejdříve do Norska. Vyrazil jsme tedy přes Polsko a Neměcko podle plánu na Dánsko, ale cestou jsem změnil plán a místo mostů jsme to do Švédska vzali trajektem (z Rujany ze Sasnitz do Trelleborg). Švédsko jsme jen projeli po dálnici směr Oslo, tam ještě před městěm využili tunel na druhou stranu zálivu (pro motorky zdarma) a už fičeli západně a jihozápadně za krásami Norska. A opravdu, začalo nejkrásnější část výletu, počasí parádní a jak se říká že je Finsko země tisíce jezer, tak Norsko mi přišlo jako země tisíce jezer, fjordů a vodopádů mezi horami a to i zasněženými... prostě paráda *tup*

Hned první den jsme nečekaně jeli přes nějaký krásný horský přejezd, směrem k městu Stavanger, pak krátký trajekt na druhou stranu fjordu a pěší výstup na skalní převis Preikestolen, 4km tam a pak nazpět a plno lidí, ale parádní, ten úchvatný pohled za to stojí... pak se silnice č.13 vlnila dál kolem několika fjordů, jezýrek a vodopády, těch je tam taky plno. Ten 24km dlouhý tunel jsme nedali, pršelo tak jsem změnil trasu. A taky tam v Norsku byly velké rozdíly teplot, na slunku klidně kolem 30°C, z druhé strany hory ve stínu třeba 20 a v tunelu 13°C.... projeli jsme další horské přejezdy, těch bylo několik a byly krásné, pak známou Trolí cestu, Atlantickou cestu a Trondheim. Následně přesun na sever (půl den nám pršelo) k Lofotům, na Lofoty trajektem z Bodo. Ty jsme projeli a opět krásné. Pak zastávka u jednoho motorkáře z Česka, který tam žije (Romane a Gábi díky za zázemí), od kterého jsme se dozvěděli jak se v Norsku žije a taky jsem se podíval na předpověď na další dny na místa kudy jsme chtěli jet. Předpovědi parádní, tak jsme jeli na Nordkapp. Cestou jsme sice viděli déšť, ale stačilo chvíli počkat a nemokli jsme. Nepromoky jsme už do konce výletu nepoužili (použité byly jen 3x). Tak tedy za 2 dny Nordkapp a já se těšil, že konečně uvidím o půlnoci slunce, které nezapadne (když jsem tam byl poprvé s kamarádem v červnu, tak nám sněžilo....). Ale málem to nevyšlo, celý den bylo jasno a navečer přišly mraky.... celou dobu až do půlnoci bylo zataženo, pak se tam na půnoc sešlo plno lidí a fakt, to slunce přesně na půlnoc na pár minut přes mraky zasvítilo, takže to vyšlo! :)

Po Nordkappu jako nejvzdálenějšího místa, následoval návrat. Přes Finsko jsem už jel 2x, tak mě napadlo jet přes Rusko (bylo třeba tedy vyřídit viza). Při přejezdu z krásného čistého Norska do špinavého Ruska fakt šok.... zejména města Nikel a Zapolernyj, tedy spíš fabriky s přilehlými paneláky... hnus, z toho smradu oči pomalu slzely už pár desítek km dopředu, to jsme ještě nevěděli co to tam smrdí... okolní příroda zničená, stromy uschlé do několika směrů, silnice hrozné muldy, všude šppína, prach, odpadky, binec...
pak vojenská oblast, za městem Pěčenga právě probíhalo cvičení, tak tam stříleli z různých obrněných vozů, v jednom místě jsme projeli kolem nich, jak byli v palebném postavení, parádní pohled, ale raději jsem nefotil, abychom nedopadli jak ti dva v Řecku...
no Rusko je prostě Rusko... pak byla příroda i pěkná, město Murmansk jsme si prohlídli centrum, našli sochu Lenina, pak následoval asi 1000 km dlouhý přesun jen v lese, jen dlouhé rovinky, nic jiného než les není vidět (žádný výhled ze žádného kopce), stále rovně, zatáčky jen mírné že to člověk ani nenaklopí, prostě nuda. Vesnice jako by se zastavil čas, většina baráků neudržovaných, chudoba,...
přibližně od Petrozavodska se to začalo měnit, častější vesnice a odbočky už nebyla jen do prachu, ale dokonce pokračoval i asfalt :) a už to vypadalo jako že se blíží Evropská civilizace. V Petrohradu jsme se mrkl na Auroru a pár dalších míst a pak už plní dojmů to vzali rovnou domů, ještě přes geografický střed Evropy v Litvě a hrad Trakai. Vedra byly, tak každý den koupání.

Celkově spokojenost, parádní.
Ještě všem co nám pomohli díky, díky za různé info, co jste mi kdo poradili, pomohlo to, také děkuji mechanikovi Jirkovi z nového kopřivnického motoservisu Motoroad 56 za to že mi dobře připravil motorku na tuto cestu, žádný problém s motorkou jsme neměli *tup*
a samozřejmě děkuji přítelkyni, že to se mnou zase vydržela *tup* :)

Jinak styl výletu jako vždy, aby to vyšlo levně, spaní volně v přírodě a příprava jídla z toho co jsme koupili v obchodech, každý den i jedno teplé jídlo.
V Norsku je celkem draho, chleba kolem stovky... benzín přes pade...
ale dá se ušetřit, čistou pitnou vodu si napustit do pet flašek na odpočívadlech nebo nabrat v přírodě
jo a ještě na jedné věci se dá ušetřit - v létě tam ušetříte na baterkách do čelovky :D
a v Rusku pak byl levný benzín, kolem 20 Kč