---

Tak pláštěnky - pro maruXRV a snelcuka...

Pláštěnkou rozumím něco, co se bere přes oblečení zvenku (převlek) a nikoliv nepromokavá vložka (která se dává dovnitř oblečení).

Je důležité taky vědět, že materiály "odolné proti vodě" nejsou totéž jako materiály "nepromokavé". Mezi vodoodpudivými bývají materiály s nějakou impregnací nebo úpravou proti vodě - třeba i tenkým zátěrem nebo úpravou vláken. V outdoorových materiálech se udává, že látka musí ochránit proti proniknutí vody při tlaku, který odpovídá třeba sezení na mokré lavičce (5000-9000mm vodního sloupce), klečení ve sněhu (10-12000mm vodního sloupce), jízdě na kole v dešti (10000mm), jízdě na skůtru v dešti (20000mm). Vidíte ty rozdíly?
Materiály: pláštěnka může být pochopitelně z čehokoliv, čím neproteče tlaková voda. To, že voda je pod tlakem je evidentní ale ne všichni výrobci, to takhle chápou. Evidentně někteří výrobci v Asii vyrábí věci do deště odpovídající maximální rychlosti 50ccm skůtru v hustém hanojském provozu :) Když pak člověk vezme takovou látku na normální motorku a jede s ní v dešti řadu hodin rychlostí přes 100km/h na dálnici, tak kupodivu (?) často zjistí, že nepromokavá není. Mě se takhle neosvědčila jedna starší pláštěnka Airoh, což byl 2-vrstvý laminát a jakmile se s ní jelo rychleji, tak začla protékat. Při nízké rychlosti a třeba i docela silném dešti bezproblémů.
Problém je u těch látek, které jsou sice 100% voděodolné ale nejsou prodyšné. Možná při statickém sezení na motorce to jde ještě vydržet ale normální člověk odpařuje z těla tolik vodních par, že za určitou kratší nebo delší dobu, bude uvnitř mokrý ne od vody zvnějšku ale od toho odparu. Navíc se tam rychleji množí bakterie a oblečení víc smrdí. Jediná možnost, co se s tím dá dělat - je externí větrání. Prostě tam hnát vzduch nějakými průduchy. To samé platí pro všechny natírané látky - když se vyrobí jakýkoliv úplet, včetně Cordurového, tak jediná možnost, jak se stane voděodolným proti vodě stříkané pod tlakem odpovídajícím jízdě na motorce, je zátěr z rubové strany. To se prostě vezme ta látka a z rubové strany se natře "barvou". V 99% případů to bude na bázi PU), výjimečně na bázi akrylu a nebo polyvinylchloridu (PVC). U nás se tomu říká, že látka má tzv. klimamembránu. Je to pochopitelně blbost, žádná membrána to není - je to prostě nepromokavý zátěr, jako na prostěradlech pro mimina. Stačí se na takovou látku na chvíli posadit na posteli a po relativně krátké době zjistíte, že máte propocené kalhoty. Přitom to "má být" prodyšné. Možná dokonce je ale záleží na tlaku těch vodních par a bohužel taky na jejich objemu, který člověk vyprodukuje. Při jízdě na motorce, je to asi trošku jiné než v případě rybáře, který sedí u vody a nehýbá se. Prostě zátěry nafungují a látka je z toho pohledu stejně neprodyšná, jako kdyby to bylo celé z "gumy" ale může to být odolnější proti poškození, když se člověk někde o něco otře, při dlouhodobém třepotání apod. Jenže aby to bylo odolné, musela by se venku použít Cordura nebo podobný materiál - a to je moc drahé. Proto se ven dává i u laminátových pláštěnek nějaký úplet z polyesteru a to nepřinese nic, kromě nižší hmotnosti.

Řešení je pochopitelně pomocí opravdové membrány. Jsou jich spousty různých typů (PTFE, PES, PU.. mikroporezní, hydrofilní...), to by bylo na samostatné téma. Každopádně - na motorku nejsou všechny stejně použitelné, některé membrány jsou odolné proti tlaku vody odpovídají chůzi v bouřce nebo při jízdě na kole ale ne proti dešti, který působí při rychlosti 120km/h, což je rychlost větru v takové bouři, kterou běžný turista asi nezažije. Na motorce to nic nenormálního není.

Membrána je v principu nějaký polymer o tloušťce několik málo mikrometrů. Neznám žádný výrobek v žádné kategorii, kde by se membrána používala sama o sobě (kromě předváděcích membránových rukavic třeba na výstavní účely). Buď se membrána vkládá mezi nějaké krycí látky (a vzniká vložka, vložená membrána - u goretexu "z-liner") a nebo se membrána laminuje (teplem a tlakem) na další látku. Membrána v principu zabraňuje pronikání molekul vody z vnější strany dovnitř ale umožňuje odvod vodních par zevnitř ven. Jak moc to funguje, to je různé. Ideálem je získat 100% vodotěsnou látku z vnější strany, která vydrží velký tlak po dlouhou dobu a přitom bude co nejvíc prodyšná z vnitřní strany. Čím víc klade membrána "odpor" při tom odvodu vypocených vodních par, tím méně komfortní je pro uživatele. V extrémním případě nemusí být rozdíl mezi zátěrem a membránou. Taky mnozí výrobci v Asii používají řešení, kdy do oblečení zalepí obyčejný mikrotenový "igelit" a v případě "mimořádně prodyšné" verze ho proděrují malými dírkami. Jak to funguje, je asi jasné ale v mnoha oblečeních i celkem známých "značek" na evropském trhu tohle najdete. U turisticko-sportovního a dětského oblečení z tržnice bude podíl těchto "membrán" blízko 100%.
U laminátů se často udává, že mají horší parametry odolnosti proti vodě (z vnější strany) a prodyšnosti (z vnitřní strany) ale třeba u Gore-Tex látek určených pro použití na motorce, jsou ty parametry oproti volně ložené membráně výrazně lepší (asi o pětinu), protože při laminaci se může použít membrána trošku jiného typu než u té volně vložené a při úpravě povinných výrobních postupů v roce 2013 zvýšili také prodyšnost (např. tím, že se u proshell - tedy nejvyšší řady membrán - nesmí používat neprodyšné krycí pásky, kterými se přelepují švy apod).
Podle toho, jak se membrána laminuje na vnější (nosnou) nebo vnitřní (podšívkovou) látku, vznikají tři typy laminátů:

- dvouvrstvý laminát (2-layer laminate, 2LL apod.). Membrána je nalaminovaná na vnější látku a obvykle uvnitř oblečení je krycí podšívka z nějaké síťoviny nebo perforované tenké polyesterové látky apod. Ta podšívka chrání poměrně choulostivou vrstvu membrány proti poškození z vnitřní strany. Velmi často u tohoto typu nebývá vnější látka Cordura ale něco jiného - především levnějšího. U goretexu je 2-vstvý laminát obvykle známka toho, že oblečení je určené na menší zátěž (rychlost, doba..) - typicky oblečení do města, na dojetí... apod. Jestli se tím výrobci řídí nebo ne, to je věc jiná.

- trojvstvý laminát (3-layer, 3LL..) je membrána, která je zalaminovaná oboustranně - z vnější vrsty má nosnou (vnější) látku a z druhé strany má speciální podšívku a celek tvoří jeden trojdílný kompaktní sendvič. Tohle řešení maximálně prodlužuje životnost membrány, protože šance na otěr/oděr je minimální. Vnitřní látka obvykle neklade vůbec žádný odpor vodním parám ale nebývá moc hezká na pohled. U goretexu se tento typ laminátu s membránou pro motocyklové použití jmenuje ProShell a z vnější vrstvy má Corduru. Existuje i v ještě odolnější verzi, kde je Cordura protkávaná kevlarovými vlákny a látka se jmenuje Armacor. Letos mají výrobci inovovanou verzi Armacoru 2015, která se především liší cenou. Trilamináty se dají vyrábět i z jednosměrně strečového materiálu (v jednom směru látka pruží), což se s výhodou využívá na límečky, manžety nebo panely z vnitřní strany končetin apod.

- nová generace (někdy označované 2.5 vrstvé lamináty) jsou odlehčené verze, kdy namísto vnitřní podšívky jako u 3-vrstvého laminátu, je na membráně nanesený zátěr. Tím se dosáhne obvykle nižší váhy a poddajnosti látky ale za cenu snížení prodyšnosti v některých případech až přes únosnou hranici. Zátěr taky není úplně ideální pokud na něm přímo leží chrániče apod. Ale používají se čím dál víc, protože - jako obvykle - je to výrobně levnější. Někteří výrobci to klidně označují jako trilaminate, což ale není pravda. Do této kategorie spadá taky hydrofilní úprava vláken, kdy se jakoby nanese "membrána" přímo na vlákna úpletu - takže to jde stříhat a zalepovat - třeba boční panely sportovních bot a přitom látka je do značné míry vodotěsná. Tlaku vody na motorce pochopitelně odolávat nemůže a taky se na tyhle účely moc nepoužívá ale už jsme to viděli taky. Asi bych sem přidal ještě různé více nebo méně "chytré" materiály (PCM), které mají otevírat a zavírat póry podle teploty, což možná funguje přímo na těle ale na motorkovém oblečení těžko. Já mám s PCM jedno sportovní tričko s límečkem, PCM látka je na zádech a má to zvětšit prodyšnost když je člověku horko - vydává víc energie apod. Pochopitelně nevidím rozdíl mezi obyčejnou látkou vpředu a vzadu ale budiž.

Celkem tady nehrají roli ani podmínky a parametry uváděné třeba u outdoorového oblečení, kde nehraje roli tolik rychlost větru, která je u motorkového použití docela zásadní a dokáže změnit poměry atd. Můžeme popsat jak to je s rozdílem relativní vlhkosti a teploty (pro ty, kteří nevěří, že je možné vysušit mokrou ruku v goretexové rukavici když je celá ponořená do vody) apod.

Někdy můžeme rozebrat ty membrány trošku víc, popsat jak to je s hodnotami tlaku vodního sloupce při různých testech, jak se měří prodyšnost (MVTR/RET) podle jednotlivých metodik atd.
Když to bude užitečné...

maraXRV: rozkrok je obecně nejvíc namáhané místo na motocyklovém oblečení. Pokud je to látka, která má být vodotěsná, tak je buď někde v těch místech narušená (stačí jedna miniaturní dírka třeba po vypadlém švu nebo odlepená krycí páska u membrány, dírka v zátěru apod... A nebo je špatný materiál sám o sobě (tlak deště není totéž jako tlak při sezení v louži vody na sedadle, kdy to zatěžuješ váhou těla). Pokud to dělalo nové oblečení, tak bych zkusil test v umyvadle jestli to někde neprotéká. Pokud ne, bude to ten druhý případ.