---

Z fejsbůku:

První zápisek v australském deníku:

Zbývá jen pár minut, než se celá naše žlutá kolona poprvé vydá na silnici pospolu. Venku jsou minus čtyři, a zatímco se snažím nasoukat do třech spodních a pěti vrchních vrstev oblečení, trabant Babu zažívá první ostrou zkoušku, kdy do něj usedají oba vozíčkáři i se svými vozíky. Pak Dan zavelí a konečně vyjíždíme. Ze začátku čezetu svírám trochu křečovitě, ale překvapuje mě, jak snadno ji ovládám. Sice si tam tu a tam hodím neutrál, ale co. Když však jedeme poprvé z kopce, motor začíná zlobit a za chvíli chcípá. Naše trabanty ujíždějí, se mnou zůstává jen Marek a kolona doprovodných trabantů. Chvíli štelujeme směs a zase vyrážíme.

Doháním čekající trabanty a dojedeme až na dálnici, kde čezeta chcípne podruhé, tentokrát se mi ztratily jak trabanty přede mnou, tak ty za mnou, a na dohled mám jenom Marka. Šílený Slovák na jawě se otočí na místě a řítí se na mě odstavným pruhem na dálnici, protisměr neprotisměr. Čezetu zkoumáme, znovu startujeme. Ujedu sotva kilometr a ta žlutá potvora chcípá zase, přestože jede po rovině na totálně vytočenou trojku. Znovu startujeme, dojedeme čekající žluté trabanty, u kterých mi to zdechne počtvrté. „Je to, jako by tam nešel benzín,“ snažím se popsat, co to dělá. Dan mě ale zchladí prohlášením, že je to blbost, že by to přece chcíplo, když teď vezme za plyn. Když o kousek dál čezeta chcípá popáté, nikdo moc nechce věřit, že to není mnou, a na motorku usedá někdo, kdo má s dvoutaktem větší zkušenosti, abychom nepřekáželi na dálnici.

Poněkud nasupeně nasedám jako spolujezdec do jednoho z trabantů, které nás doprovázejí, a po pár metrech začne umírat i ten. "Jedeme na jeden válec," prohlásí jeho řidič. Začnu se šíleně smát a rychlostí hlemýždě dojedeme znovu chcíplou čezetu. „Mělas pravdu, nejde tam benzín.“ Vyndáváme totálně ucpaný palivový filtr, na motorku usedám já, a po hodině a půl se konečně blížíme pražské náplavce. V poslední zatáčce se mi zasekne plyn, čezeta neskutečně řve, nedaří se mi plyn nijak povolit a úzkostlivě svírám spojku, abych neodletěla do Vltavy. Zkusím ještě zmáčknout chcípák a nic, motor běží stále… zachraňuje mě Dan, který zatočí rukojetí víc než já a já jsem ráda, že se dnes ve Vltavě nevykoupu...to bude ještě legrace.

''